Co mně trápí, když letím na dovolenou nebo na služební cestu?
Jsem Petr, je mi 42 let a pracuji jako obchodní zástupce jedné větší firmy. Abych moje vizitka byla kompletní, přidám ještě, že jsem ženatý, mé manželce Martině je 35 let a máme spolu dvě malé děti – sedmiletého syna Petra a pětiletou holčičku Martina. Tím pádem jsou informace o mně vyčerpávající – tedy skoro.
Naše rodina se nijak neliší od ostatních
Samozřejmě musím uvést to hlavní – proč vás vlastně vůbec chci otravovat se svým blogem. S dětmi rádi jezdíme na dovolenou, nebo spíš létáme. Využíváme dobrých spojů pražského letiště, odkud se dá dostat v podstatě do jakéhokoli místa na zeměkouli. Minimálně dvakrát ročně si zaletíme na dovolenou – v zimě a v létě, a pokud je příležitost k nějakému hezkému výletu, vezmeme ji za pačes i jindy. Možná teď krčíte rameny a přemýšlíte, co tím vlastně chci říci. Vždyť se svými zvyky nijak neliší od jiných běžných českých rodin. No, vlastně máte pravdu.
Vždycky trnu, jestli budu mít kde zaparkovat
Ale nebudu vás napínat, co vlastně chci říci. Každé cestování s rodinou znamená vzít s sebou spoustu bagáže a přemístit se na letiště. Na tom není nic divného, jenomže mně štve parkování u letiště. Vždycky trnu, jak to s parkováním dopadne. Vadí mi, že oficiální parkování před odletovou halou je drahé. Ono se tam snad dá chvilku zastavit zadarmo, jenže umíte si představit, jak za takovou chvilku rodinu se dvěma neposednými dětmi, které vám kazí jakékoli vaše úsilí? A vůbec, další otázka je kam vlastně auto uložit během vaší nepřítomnosti.
Hledejme řešení spolu aneb víc hlav víc ví
Zkrátka a jednoduše rozhodl jsem se hledat lidi, které trápí podobné problémy jako mne. Třeba na mém blogu přijdeme na nějaké užitečné řešení. Sám jsem už leccos vyzkoušel, alespoň pokud jde u parkování kolem letiště. Rád vám vypovím své zkušenosti a vůbec se nebudu zlobit, když i vy přispějete svojí troškou do mlýna. Jak se říká: Víc hlav víc ví a třeba společně přijdeme na to, jak si poradit. Takže vzhůru do toho.